• Kde se vzalo safraporte!? - poradna, odpovědi na dotaz

    Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Kde se vzalo safraporte!?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.

    Další informace

  • Další témata a dotazy - Kde se vzalo safraporte!?

  • Odkud pochází a kde se vzalo slovo Fant



    Další informace


    Kde se vzalo pražské nářečí?



    Další informace


    Kde najit interaktivni mapu sveta, kde jsou letiste a odkud kam se da doletet - trasy? Nemate nekdo tip?



    Další informace


  • Ahoj nevíte kde seženu nebo kde by se dal sehnat nějaký manažer??? Děkuji za odpověď

    a co personální agentury?

    Další informace


  • Proč se říká o tvrdém alkoholu, že píše? Kde se to vzalo? Dík.

    Ke všem tvrzením se nedá doložit, kdy vznikla. Najednou se objevila a jsou.Určitě jde o přenesený význam slovesa psát - když někdo píše, zanechává stopu.Dá-li si někdo tvrdý alkohol (většinou slýchávám při ochutnávání slivovice), zanechá alkohol stopu, tedy se chuť zapáíše třeba na jazyk, do chuťových pohárků. Je to ocenění stejně jako u písma. To bylo důležité třeba při zápisu do kronik a matrik.

    Další informace


    Kde použít vaječné a kde bezvaječné těstoviny ?

    Kde použít vaječné a kde bezvaječné těstoviny ?

    Další informace


    Dobrý den, koupil jsem starší Hnětací stroj a nevím kde bych k němu sehnal nerezovou díž. Nevíte někdo kde ji sehnat?

    Koupil jsem stroj věkem odhaduji na 70 léta, bohužel není již osazen typovým štítkem. Má jen jednu vadu a to že má všechny nástavce ale bohužel chybí podstatná věc a to nerezová díže. Jedná se vlastně o robot, protože se k tomuto stroji dají připojit různé nádstavce jako masomlýnek atd. Je to velký stroj takže bych chtěl někde sehnat zmíněnou nádobu na hnětení těsta, míchání klobásové směsi atd. Zkoušel jsem již různé portály typu Bazoš atd. ale bohužel nic, jedná se mi o starší nepoškozenou, nebo i novou o obsahu cca 30-5O L.Poradí mi někdo? Moc děkuji.

    Další informace


  • odkud se vzalo slovo holocaust? jakou má historii?

    je výhradně spojeno s 2. sv. válkou a řešením židovské otázky ?

    Další informace


    Kde se vzalo slovo kocovina?

    Slovo kocovina původně znamenalo výtržnost a vzniklo obměnou slova kočičina, kterým se označovaly výtržnosti proti mladoboleslavskému hejtmanovi Kotzovi v roce 1848. Ve druhé polovině 19. století začalo slovo kocovina pod vlivem německého výrazu Kater, které označuje kocoura i stav po alkoholovém opojení, nabývat dnešního významu. Dříve se také říkalo Katzenjammer (kočičí nářek).[5] Z němčiny čerpala obdobným způsobem také polština: kac, kacenjamer, kociokwik (česky kočičí kvik).

    Další informace


    Kde se vzalo : keep smyling? Je to výsměch, provokace nebo blbost amerikánů?

    a href"http://www.duden.de/suchen/dudenonline/keep%2520smiling" rel"nofollow" http://www.duden.de/ hellip /a Vždy s úsměvem, i když se člověku nedaří. Smích potlačuje stresové hormony, takže má vliv i na zdraví, uvolňuje napětí. Moje profesorka dávala studentům i pětky s úsměvem.Smích je znak dobré nálady, je možné se tím bránit proti hněvu jiných.Jak napsal Jan Werich: Dobrá nálada sice vaše problémy nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem ,že stojí za to si ji užít.

    Další informace


  • Kde se vzalo švihadlo? Zná někdo jeho historii? A kde se vzal jeho název?

    Protože dávná historie skákání přes švihadlo není příliš dobře zdokumentovaná, mohou se informace lišit.Za nejstarší místo použití švihadel se udává Egypt kolem roku 1600 před n. l.Někdy je za zemi původu zmiňována také starověká Čína.Novověké historické doklady o použití švihadel jsou ze 17. století. Odtud se skákání přes švihadlo rozšířilo z Evropy přes Nizozemí do anglicky mluvících zemí.V 18. století byla švihadla převážně mužskou zábavou, až v 19.století se začala tato aktivita rozšiřovat i mezi dívkami.Mohlo to být třeba nějak tak, že už Egypťané si uvědomili, že provazem, který vynalezli, se dá točit a přeskakovat ho.,Jedni z nejobratnějších bývali kluci, kteří provazy vyráběli. Brzy se do skákání zapojily i dívky a děti vymyslely různé hry se skákáním spojené, figury i říkanky.I dnes se skáče více přes švihadlo než přes kaluže. -Stejně jako historie skákání není zdokumentovaná, rovněž původ slov švihat, švih či švihadlo atd. je nejistý. Lze uvažovat o onomatopoickém (zvukomalebném) původu, možný je i vliv něm. schwingen ‘mávat, kmitat, ’ sthn. swīhhōn ‘bloudit’ z ie.*su̯eig-‘kroužit, ohýbat’.Naše rodina z 20. 5. 2016, J. Rejzek Etymologický slovník

    Další informace


  • Nevíte, kde se vzalo přísloví První vlaštovka jaro nedělá? Jak je chápete?

    Už filozof Aristoteles oceňoval příměr o první vlaštovce, která jaro nedělá. Prostě i on dobře věděl, že jeden polibek ještě neznamená lásku a první úspěch není úspěchem trvalým. Tahle vlaštovka k nám připutovala přes propast věků z příběhu o jednom bohatém synkovi, který po otcově smrti užíval života plnými doušky, až „rozfofroval“ veškerý nemalý majetek. Pak už mu nezbylo nic než lehké šaty a plášť. Tu uviděl vlaštovku, která kroužila nebem v radostném letu nad příchodem prvních jarních dní. Mladý zhýralec si řekl, že když už přilétla vlaštovka, jaro je opravdu tady a prodal i ten plášť. Když se pak zima ještě na nějaký čas vrátila, vyčítal nebohé vlaštovce svou vlastní nezodpovědnost

    Další informace


    Kde se vzalo, že natáhl ráfky, natáhl bačkory?

    Pokud by umřel cyklista, tak bych ty ráfky ještě pochopil, ale jinak ne. Proč se to tak říká? A co ty bačkory?

    Další informace


    Kde se vzalo v naší mateřštině ů? Je ještě v nějakém jazyce použito diakritické znaménko v podobě kroužku?

    „Kroužek je diakritické znaménko, které používá především čeština ve spojení s písmenem U pro označení délky: ů a severské jazyky (švédština, finština, dánština, norština) nad písmenem A: Å což značí výslovnost blízkou zavřenému [o].“ a href"https://cs.wikipedia.org/wiki/Krou%C5%BEek_(diakritika)" rel"nofollow" https://cs.wikipedia.org/ hellip /a V češtině máme dvě dlouhá u – s čárkou a kroužkem. Ú zůstalo ve slovech přejatých – túra, kúra atd, někdy s významem“cizosti“. Často se používá i v nářečí - štrúdl, nebo trúba. . Kroužkované u pak v českých slovech uprostřed nebo na jejich konci – kůra, dům, domů, košů atd.Původně ů v češtině neexistovalo – předcházelo mu ó – dóm, kóň, bóh a hradóv,. Toto ó se vyslovovalo se zaokrouhlenými rty – jako /uo/ – duom, buoh, hraduov.Jako to bylo dál? Asi v 16. století se slova s „uo“ začala vyslovovat a psát jako /ú/. Jak to často bývá, objevili se jedinci, kterým se tato změna nelíbila.Tentokrát to byli písaři, kteří místo čárky nad u začali psát malý kroužek - takže původní o zmenšili a přesunuli nad u.. Tento vzdor písařů zplsobil, že malinkaté o nad u jako pozůstatek uo je dnešní ů.Potvrdilo se, že každé zlo je občas k něčemu dobré. Od té doby rozlišujeme pravopis slov domácích a přejatých., pokud jde o dlouhá u.Vl. vědomosti z vývoje jazyka.

    Další informace


    Kde se vzalo nesmyslné přídávání čárky nad i v některých slovech?

    Všiml jsem si, že někteří lidé říkají například Rusácí, Klucí, Syčácí. Je to z nějakého nářečí?

    Další informace


    Kde se vzalo hovorové označení pro burana a hospodského povaleče řepák?

    Má to co do činění s městskou částí Praha-Řepy či s řepákem - zeleninou z čeledi brukvovitých?

    Další informace


    Kde se používá v angličtině a (an) a kde the?

    Snad chápete otázku.Nechci abyste mi vysvětlovali že při orange je an a při cake je a . Chci abyste mi řekli kde mám používat the kde a(an) a kde nic.

    Další informace


    Co znamená slovo kucmoch a kde se vzalo?

    Kucmoch je pojmenování např jídlo z brambor a mouky, rozličné podle krajů, placka pečená ze syrových brambor a mouky, škubánky bramborová kaše. Liší se oblastíPůvod je nejasný, je málo zpráv o názvu tohoto pokrmu, uvádí Machek, Rejzek i SNČ. .Krolmus vykládá kucmoch ze .,god-z-mouk , t. j. hody z mouky. . Víc se dovíte v odkazu na kosmatici a href"http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/kosmatice 140716" rel"nofollow" http://www.rozhlas.cz/ hellip /a Druhý význam pro kucmoch je český lidový tanec měnícího se taktukucmouch – tanec s proměnlivým taktem, jehož pojmenování je odvozeno odnázvu jídla. Existuje mnoho různých tanců tohoto jmén. ,Z vývojového hlediska jde o tanecmladší vrstvy, ve sbírkách lidových písnía tanců se objevuje od konce 19. stol. Nejstar-ší zápis pochází od J. Vycpálka (z Choceradna Sázavsku 1885). Tento k. je nejen nejstarší, ale také formově nejrozvětvenější verzí tohoto typu.K. byl rozšířen zejm. v oblastechPolabí na Královéměstecku, Nymbursku, aletaké na Chrudimsku.V. Vycpálek:Tanec kucmochČL 43,1956, s. 206−210. Já ráda kucmoch, když je hodně vomaštěnej atd... . 445 a href"http://eu.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/humansci/eu/Projekty/Narodopisna_encyklopedie/K.pdf" rel"nofollow" http://eu.avcr.cz/ hellip /a

    Další informace


    Projet to na plný čáře, kde se to vzalo? Proč na plný čáře?

    Čára - mínilo se jí i čára hraniční, až po kterou je něco dovoleno nebo zakázané, např. linie, která čarodějný kruh ( kde nemají nebo mají démoni svou moc) nemají, pak přeneseně linie cílová, mez (limit) dovolená pravidlem - dělati něco přes čáru.Plný celý, úplný. Projet - expresívně - prohrát. Čára stanovený limit.Projel to na plné (celé) čáře - prohrál to docela (zcela) nad stanovený limit. (určenou mez, hranici)V. Machek a jeho Etymologický slovníkDoplňuji:Čára - mínila se jí i čára hraniční, až po kterou je něco dovoleno nebo zakázané, např. linie, vymezující tzv. čarodějný kruh ( kde nemají nebo mají démoni svou moc), pak přeneseně linie cílová, mez (limit) dovolené pravidlem - dělati něco přes čáru...

    Další informace


  • Kde získat v zaměstnání praxi, když tam, kde by ji člověk mohl nabýt, chtějí opět praxi?

    Jiná možnost neni, než si sehnat někoho, kdo tě zaměstná bez praxe. Než člověk získá praxi, tak se spoustě lidem vyplatí pracovat bez platu, nebo třeba jen za poloviční. Některé firmy na to slyší.

    Další informace